2.4: Buohcame

Buohcame

Ánne lei buohcame. Sus lei bealljenávhllahat, feber ja nuorvu. Dál ii lean go seaŋgga buorrin. Eadni lei fitnan dálkkodeame su ja jugaheame sutnje veaháš máli. Sus ii lean veaháge borranmiella, muhto eadni aŋkke siđai veahá jugistit. Soai leigga doaktára luhtte beaivet leamaš ja ožžon dálkasa bealljenávhllahaga  vuostá, ja dál in lean ge šat nu bávččas. Olgeš beallji lei oalát ruvssodan ja bohtanan, ja lei várkan hirbmosit. Eadni lei šaddan liegga liinniin deattašit vai ii nu sakka bávččat. Lei ábuhan oanehaš bottu, muhto fargga várkagođii fas garrasit.

Doavttir lei iskan su dárkilit, guovlan sihke bealljeráiggiid ja čottaráiggi. Son lei guldalan geahppáid ja váimmu. Loahpas lei vel varraiskosa váldán. Lihkus ii lean mihkkege eará sivaid. Ánne ii lean guhkes áigái leamaš ná buohcci, lei nu illáveaje ja šliettas, ii veadján maidege.

Dál lei seaŋggas vealláme ja viggame nohkkat. Fáhkka dovddai váimmu moiddodeame ja fertii čurvet eatni. Eadni gullui gievkkanis rosseme ii ge várra gullange su. Ánne dovddai ahte vuovssada ja njuikii seaŋggas eret. Son jur ollii hivssega rádjái ovdalgo vuovssadišgođii. Ja mo son vuovssadii. Eadni bođii hivssegii go gulai Ánne gákkaheame. Son viežžalii čáhceláse mánnásis vai njálmmi doidila. Ánne riehpu lei nu šliettas ovdalaččas juo ja dál vel ná geavai. Eadni láidii Ánne seŋgii fas ja bijai vel galbma limskku gállui. Finai viežžame skálu maid seaŋgagurrii bijai, jus dette fas vuovssada. Ánne luoimmai ja lunjai. Ii sáhttán bálljo vearrát šaddat, olles rumaš várkkai. Eadni čohkkái seaŋgaravddas ja jeđđedii su. Njávkkai su vuovttaid ja humadii suinna siivvot, mánnáriehpu lei nu šoavkat Nu Ánne fargga ribahii nohkkat.

Ánne lei ain oađđime go eadni máŋga diimmu maŋŋá bođii latnjii sarretmáliin. Sarretmálli lei buorre gaccestit jus čoavjji bonjaha. Eadni iskkai Ánne gállu ja dovddai ahte lei hui báhkas, feber lei ain allat. Ánne gullái ja gággasii čohkut. Ledje dego bumbolat oaivvis. Eadni veahkehii su, attii dálkasa ja borramuša. Fuobmáiga seammás ahte Ánne lei ihtaluvvan. Vuoi, vuoi, lei dušše dat vel mii váillui.

Sánit teavsttas     Rumašsánit

  1. Mii sivaid lei Ánnes?
  2. Mo eadni dagai go Ánnes lei nu bávččas beallji?
  3. Maid doavttir dagai Ánniin?
  4. Mii Ánnii geavai go lei seaŋggas vealláme?
  5. Maid eadni buvttii Ánnii go lei oađđán muhtin áiggi?
  6. Čális loahpa dán tekstii.
  7. Oza vearbbaid Buohcame – teavsttas ja bija daid infinitiivva hápmái. Guđe vearbajovkui dat gullet?
  8. Makkár lea buohcci mánná? Mo oainnát ahte mánná lea buohcci?

girji     Giellasuonat. Ellen Ragnhild Sara, 2007:

  • Doaktára luhtte s. 42
  • Bátnedoaktára luhtte s. 43

 

Čállet ságastallama doaktára luhtte. Geavat dajaldagaid bajábeal teavsttas. A lea buohcci. Son geahččala čilget mii su váivida.  B lea doavttir. Doaktára bargu lea bidjat diagnosa ja mearridit dálkasiid. Hárjehallet. Ovdanbuktet rollaspealu kurssas.

Ávkkálaš dajaldagat:

Doavttir sáhttá jearrat ja dadjat:
Mo don veaját?
Gokko bávččasta? Man guhká leat leamaš bákčasat?
Lea go dus feber?
Lea go feber gorgŋon, njiedjan vai bissu go ovttaláhkai?
Gosat go?
Rohtte vuoiŋŋanasat! Doala vuoiŋŋanasa!
Dus lea čalbmeallergiija, nuorvu, geahpesboalddáhat…

Buohcci sáhttá muitalit:
Mun lean nu illáveaje.
In leat dearvvaš.
Mánná lea hoavrái, šlundi, šliettas ja šoavkkut. Son lea veaháš hurvái.
Son lea nurvos ja guorsá.
čottabávččas, čoavjebávččas, oaivebávččas
čotta, čoavji bávččasta
lossat vuoigŋat
alla feber,  feber njiedjá
čalmmit sakŋidit, hilaštit, bohtanit, bávččagit, ruvssodit
Mus lea / ii leat borranmiella, goiku.

     Hárjehala rumašsániid Leksain.

This entry was posted in SAM1032. Bookmark the permalink.