Mátki Sámis 2

Studeantamátki 2

Sámedikkis

Studeanttat jovde Sámediggái justa lunšaáigge. Buohkain lei hirbmat borranmiella. Sii ledje ovdalgihtii diŋgon beaivebiepmu kantiinnas. Doppe čohkkájedje hálddahusbargit ja muhtun politihkkarat vel. Studeanttaid mielas lei hávski háleštit áššemeannudeddjiiguin ja olbmuiguin geat leat mielde mearrideame Sámi boahtteáiggi.

Anders Henriksen sávai bures boahtima gussiide. Son áiggui oahpistit sin Sámedikki visttis. Álggos sii manne geahččat náhki, man Gonagas Olav V vuolláičálii dalle go rabai vuosttaš Sámedikki golggotmánu 9. beaivvi 1989.

Oahpisteaddji čájehii maid dáidaga, man namma lea Gonagashoavva. Govas lea hoavva ja stáidnárčopma. Dat lea beaiváduvvon 26.11.2000 ja ráhkaduvvon dan beaivvi muitun go Gonagas Harald V rabai dálá Sámediggevistti. Henriksen muitalii ahte govas lea čállon: “Hoava doaibma ja fápmu lea čohkket. Sámediggi – sámiid doaivva gos fámuin maiddái sáhttá čohkket”.

 

Dasto studeanttat fitne girjerádjosis, mas lea Norgga stuorimus girječoakkáldat ja eará ávdnasat sámegillii ja sámiid birra.

Sámediggevisti lei čuovgat ja luomus. Juohke sajis oidnojedje dáidagat, earret eará árbevirolaš sámi duodji, govvabáccit ja ođđaáigásaš govvadáidda. Feaskára seinniin studeanttat besse lohkat čábbát čállojuvvon sátnevádjasiid. “Dohko luodda manná, gosa báhččojuvvo”  oidnui muhtun seainnis.

– Visti lea hábmejuvvon beallegierdun. Doppe lea Sámi sierrabibliotehka, resepšuvdna, čoahkkinlanjat ja sullii njealjelogi kantuvrra, muitalii Henriksen. – Nuppe geahčen beallegierddu lea lávvohápmásaš dievasčoahkkinlatnja. Buot čoahkkinlanjain leat digitála dulkonrusttegat. Preassas ja mediain leat sierra lanjat, ja sihke TV:s ja rádios lea vejolaš sáddet Sámedikki dievasčoahkkimiid.

– Dievasčoahkkinlatnjii čoahkkanit buot áirasat njelljii-vihttii jagis. Sii čohkkájit guovlluid mielde, eai ge bellodagaid mielde. Sii ovddastit čieža válgabiire: Nuortaguovlu, Ávjovárri, Davveguovlu, Gáisi, Viestarmera, Åarjel-Saepmie ja Lulli-Norga.

Dasto studeanttat giite iežaset oahpisteaddji. Dál sii illudit čuovvut dán jagáš válggaid.


Sámeniibbis lea siellu

Niibebádji Kárášjogas lea leamaš Strømeng bearraša hálddus 1700-logu loahpageaži rájes. Sii leat doalahan árbevirolaš vugiid mo niibbi duddjot. Buolvvas bulvii fievrridedje dieđuid makkár albma sámeniibi galgá leat, ja mo niibbi geavahit. Niibbi hápmi lea odne seammalágán go čuohtejagiid dás ovdal.

Niiberávdi Strømeng muitalii erohusaid sámeniibbi ja eará niibbiid gaskkas.

– Niibenađđa galgá leat nu guhkki ahte dan sáhttá geavahit maiddái fáhccagieđaid. Nađđii geavahuvvo njozet šaddan soahki, mii lea goikan olles jagi, amas luoddanit, čilgii Strømeng.

Strømeng lea čeahpes muitaleaddji. – Nađa holkii ja diehppái lea álo geavahuvvon messet, jotkkii son. – Sámit leat juo ovdal kristtalašvuođa atnán messega bassin. Messet galggai baldit bahávuoiŋŋaid eret geavaheaddjis. Boares sámi dálkkodeamis lei sámeniibi hui dehálaš. Dainna sáhtii váldit eret spárttuid, buoguid ja bákčasiid, vara bissehit jna.

– Lea dábálaš addit sámeniibbi skeaŋkan. Sámemánát ožžot iežaset vuosttaš niibbi 8-10 jahkásažžan, lasihii son vel.

De lei áigi máhccat Guovdageidnui. Eahkedis ledje studeanttain mállásat hoteallas. Max Mackhé, gii ieš lea oahpahallame sámegiela, čuojahii ja lávllui studeanttaide.

Buorre idja!

PS. Don sáhtát lohkat eanet niibbi ja eará ruovdediŋggaid birra Svein Lunda artihkkalis: Ruovdebargu sámi árbevierus

Boahtte siidui

This entry was posted in SAM1032. Bookmark the permalink.