34-9 Sámi guovllut

Sápmi

Sápmi lea viiddis geográfalaš guovlu. Dasa gullet Norgga vihtta davimus fylkka; Finnmárku, Romsa, Nordlánda, Davvi-Trøndelaga ja Lulli-Trøndelaga. Dasa gullet maid Ruoŧa guokte davimus leana, Norrland ja Västerbotten, ja Suoma bealde ges Lappi leana. Sápmái gullá maid Guoládatnjárga Ruoššas. Nu ahte Sápmi lea juhkkojuvvon njealji riikii.

Sámi iešguđet guovlluin hupmet iešguđetlágan sámegielaid (geahča Giellasuonat siidu 7-8). Guovlluin leat maid iešguđetlágan gávttit, luođit ja duodjeárbevierut.

Muhtun báikkit Sámis

Kárášjohka: Kárášjogas lea Norgga Sámedikki guovddášhálddahus, ja doppe lea Sámediggevisti. Kárášjogas lea maid Sámi joatkkaskuvla. Kárášjogas lea Norgga buolašolahus: 51.2 buolašceahki ođđajagimánu 28. beaivvi 1999:s.

Guovdageaidnu: Guovdageaidnu lea Norgga stuorámus suohkan viidodaga dáfus. Guovdageainnus lea Sámi allaskuvla ja Sámi joatkkaskuvla ja boazodoalloskuvla.

Deatnu: Deatnu lea Norgga goalmmát guhkimus eatnu ja Norgga stuorámus luossajohka. Deanus lea Sis-Finnmárkku diggegoddi. Deanus hupmet golbma giela; sámegiela, dárogiela ja suomagiela.

Olmmáivággi: Olmmáivággi lea Gáivuona suohkanis. Doppe hupmet davvisámegiela. Olmmáivákkis lea Ája sámi guovddáš ja Davvi álbmogiid guovddáš. Olmmáivákkis lágiduvvo Riddu Riđđu festivála juohke geasi.

Ohcejohka: Deatnu lea riikkarádjin Norgga ja Suoma gaskkas. Suoma bealde  Deanuleagis lea Ohcejoga gielda. Ohcejogas lea Suoma áidna Sámi joatkkaskuvla, Ohcejoga Sámelogahat.

Anár: Anáris lea Suoma Sámedikki guovddášhálddahus. Anáris hupmet golbma sámegiela; davvisámegiela, anárašsámegiela ja nuortalašgiela. Anár lea anárašgiela guovddáš guovlu. Anárjávri lea Lappi leana stuorámus jávri.

Giron: Gironis lea Ruoŧa Sámedikki guovddášhálddahus. Girona gielda lea Ruoŧa davimus gielda ja Ruoŧa stuorámus gielda viidodaga dáfus. Gironis leat ruvkedoaimmat.

Johkamohkki: Johkamohkis Ruoŧas dollojit Johkamohkkemárkanat. Johkamohkis hupmet sihke davvisámegiela ja julevsámegiela. Johkamohkis lea Ájtte, sámi kultuvrra ja historjjá naššuvnnalaš musea Ruoŧas. Johkamohkis lea maiddái Sámij Åhpadusguovdásj / Samernas Utbildningscentrum.

Ájluokta: Ájluokta lea Divttasvuona suohkanis, Nordlánddas. Ájluovttas hupmet julevsámegiela. Ájluovttas lea Árran – Julevsáme guovdásj.

Snåasa: Snåasa lea lullisámegiela guovddáš guovlu. Snåasa suohkan lei ovddemus lullisámi suohkan sámegielaid hálddašanguovllus. Snåasas lea Saemien Sijte, lullisámi kultuvrra ja historjjá náššuvnnalaš musea Norggas.

Lujávri: Lujávri gohčoduvvo sámiid oaivegávpogin Ruoššas. Eanas ruoššasámit orrot Lujávrris. Lujávrris lágiduvvojit ollu sámi festiválat, omd. Lujávrri geasseriemut ja Guovža stoahká.

 

Maid don vel dieđát dáid báikkiid birra? Muital iežat guovllu birra eará studeanttaide. Makkár álbmogat doppe orrot, makkár gielaid hupmet, makkár luondu lea? Leatgo doppe deaŧalaš ásahusat dahje dovddus márkanat/festiválat.

Sámi márkanat / festiválat

Oahpásnuva Sápmái festiválaid bokte. Ráhkat festiválakaleandara masa merket festiválaid/márkaniid gos háliidat fitnat. Čále festivála nama, ja goas dat lágiduvvo. Geahččal gávdnat festiválaid buot riikkain, ja buot áiggiide jagis.

 

Boahtte siidui –>

 

This entry was posted in Uncategorized. Bookmark the permalink.