Stállu
Stállu eallá dego olmmoš meahcis. Son orru goađis ja doppe sus lea eamit. Son lea hui rikkis ja hirbmat gievra, muhto ii leat nu jierbmái, danne lea vejolaš fillet su.
Dolin lei nu ahte jus olmmoš suhtai nuppi olbmui, de sáhtii vuolggahit stálu su lusa. Go stállu bođii, de álggii njurgut. Olmmoš gean lusa lei vuolgán, ii ožžon šat ráfi ja fertii vuolgit olggos fággádallat suinna.
Jus stállu vuittii, de gottii olbmo, ja sáhtii vel borrat su. Jus olmmoš vuittii, de son fertii goddit stálu. Muhto son ii galgan atnit stálu niibbi, go dalle son čuggešii iežas. Ja lei dehálaš diehtit ahte jus stálu beana beasašii njoallut stálu háviid, de hávit sávvojit.
Go olmmoš lei goddán stálu, de son galggai hávdádit su. Dasto son sáhtii ohcat stálu silbbaid ja váldit daid mielde.
Stállu sáhtii leat várálaš mánáide maid. Jus mánát leat olgun čierastallame juovlabasiid, de sáhttet čierastit njuolgga stálu sehkkii. Nu geavai oktii:
Mánát fillejit stálu
Mánát ledje luohkás čierastallame eahkedis mánnoheahpen. De bođii stállu, ja sus lei seahkka mielde. Seavdnjadin mánát eai fuobmán stálu. Son doalai seahkkanjálmmi rabas ja duosttui buot mánáid sehkkii.
Dasto stállu vázzilii siidii, seahkka sealggis. Muhto de sus bođii baikahoahppu, ja son luoitilii seahka eatnamii ja vulggii baikit. Seahkas lei maid stuorra bárdni. Bártnis lei niibi boahkánis, mainna son čuohpai ráiggii sehkkii ja luittii eará mánáid olggos. Mánát viehkaledje siidii. Bárdni guttii geđggiid sehkkii vai šaddá seammá lossadin go lei ovdal, ja manai vel ieš maid báhtárussii.
Veaháš maŋŋeleappos bođii stállu seahka lusa, loktii dan oalgái ja álggii guoddit seahka. Go son bođii iežas goađi lahka, de huiká eamidasas: “Bija buori dola! Dál boađán borramušain!”
Stállu goarkŋui goađi nala ja luittii geđggiid reahpenráiggi njuolgga báhtái. Su eamit čuoččui báđi guoras. Go geađggit gahčče báhtái, de báhti cuovkanii, ja báhkka čáhci ja hilat rišihedje eamida nala nu ahte jámii dasa.
Máidnasa mielde, maid Nils Nilsen Omasvuonas muitalii Qvigstadii 1921 (Lappiske eventyr og sagn IV).