Sámediggi

SSámedikki visti Jaro HollanSámediggi lea sámiid álbmotválljen ásahus.

Dat ásahuvvui Kárášjohkii. Gonagaslaš majestehta Gonagas Olav V rabai vuosttaš Sámedikki golggotmánu 9. beaivvi 1989. Dálá sámediggevisti rahppojuvvui almmolaččat skábmamánu 2. beaivvi 2000.

Sámediggi lea oassin Norgga politihkalaš vuogádagas. Norgga eiseválddit galget ráđđádallat Sámedikkiin áššiin, mat gusket sámi álbmogii.

Sámediggi galgá nannet sámiid politihkalaš sajádaga, ja ovddidit sámiid beroštumiid Norggas. Sámedikki bargu lea láhčit dilálašvuođa nu ahte sámit sáhttet seailluhit ja ovddidit giela, kultuvrra ja servodaga.

Sámedikki bargosuorggit leat ee. giella, oahpahus, dearvvašvuohta, kultursuodjaleapmi, ealáhusat, resursavuoigatvuođat ja  riikkaidgaskasaš bargu.

Sámediggeválggat lágiduvvojit juohke njealját jagi oktanaga stuoradiggeválggain. Dalle válljejuvvojit 39 áirasa čieža válgabiirres. Dušše sápmelaččat, geat leat čálihuvvon sámi jienastuslohkui besset jienastit Sámedikki válggain.

  1. Goas rahppui vuosttaš Sámediggi?
  2. Geat sáhttet jienastit Sámedikki válggain?
  3. Makkár gáibádusat leat beassat Norgga Sámedikki jienastuslohkui?
  4. Man dávjá leat sámediggeválggat? Goas leat boahtte válggat?
  5. Galle áirasa válljejuvvojit juohke áigodahkii?
  6. Makkár politihkalaš bellodagat čohkkájit dál Sámedikkis?
  7. Čilge dáid doahpagiid iežat sániiguin: eiseválddit, áirras, politihkalaš bellodat, válgagižžu, válgabiire, jienastit, ráđđádallat, dievasčoahkkin, sámediggeráđđi, fágalávdegoddi, jienastuslohku